V kvalitě digitálního osvitu na velkoformátové osvitce Chromira Prolab jsme zhotovili zvětšeniny pro charitativní projekt Hvězdice - škola v Kambodži.

Autor fotografií a organizátor výstavy Pavel Mothejl, ač svou profesí specialista ve zcela jiném oboru než je fotografie, je velmi talentovaný reportážní fotograf. Sám o sobě říká, že je fotograf amatér, co fotí už dlouho a jen pro radost nebo pro dokumentační účely. Přijďte sami posoudit, jak vypovídající jsou jeho fotografie kambodžských dětí, které díky projektu Hvězdice, mohl poznat a nafotit v prostředí jejich nové školy i mimo ní.

Zahájení výstavy s vernisáží proběhne v rámci Noci kostelů 10.6.2016 od 17:00 hodin v kostele Evangelické církve Metodistické, Ječná 19, Praha 1. V sobotu 11.6.se bude konat navíc od 18.00 benefiční koncert sboru Woodlands United Methodist Church Chancel Choir, kde zazní americké spirituály a gospel music. Výtěžek z tohoto koncertu půjde na podporu kambodžské školy v Bantayrersey.
Výstava fotografií je prodejní a potrvá v kostele zhruba dva týdny.

Od 10.7. bude výstava instalována na statku v krásném prostředí Českého středohoří Dvůr Perlová Voda.

Rozhovor s Pavlem Mothejlem

Během příprav a výroby fotografií jsme měli možnost autora výstavy Pavla Mothejla trochu poznat a vyzpovídat. Jeho vyprávění bylo natolik zajímavé, že jsme ho požádali o tento rozhovor, abychom vám jeho cestu za fotografiemi kambodžských dětí a projektem Hvězdice více přiblížili.

Jak jste se dozvěděl o sdružení Hvězdice a co rozhodlo, abyste začal podporovat právě tento projekt?

V Asii se pohybuji velmi často již od od roku 2002. Zvláštní bylo, že když jsem poprvé vystoupil z letadla v Hanoi, cítil jsem, že jsem doma. Zajímavé je, že to tuto zkušenost má více lidí. Společnost, ve které pracuji, řešila po dobu cca 8 let otázky, týkající se rehabilitace území zasažené látkou Agent Orange v průběhu vietnamské války. Podstatou Agentu Orange jsou dioxiny, které mají destruktivní vliv na lidský život, především na zdraví nově narozených děti. Za dobu, kterou jsem v Asii prožil, jsem viděl hodně utrpení, chudoby, ale též úžasnou vůli žít, jít dál a bojovat o lepší život.

V roce 2013 jsem se dozvěděl o Veronice Pospíšilové a o projektu Hvězdice - škola v Kambodži. Krátce na to jsme se setkali a já jsem musel před touto slečnou smeknout. Mladá studentka vietnamistiky se víceméně náhodou dostala do chudé vesnice v Kambodži. Na dotaz směřovaný ke starostovi:”Co bych mohla pro vás udělat příště?” odpověděl starosta: "Potřebovali bychom školu”. Veronika, která nikdy nic nepostavila, a ani v zahraničí nerealizovala žádný projekt, cítila naléhavost této žádosti a začala podnikat konkrétní kroky k tomu, aby mohla pomoci místním lidem a zajistit postavení školy.
Osobně být na stejném místě, tak si představím veškeré obtíže a náročnost něco takové realizovat a asi bych starostovi odpověděl jinak než ona. To, co ona udělala, je pro mne nesmírně hodnotné.
Popsat zkušenosti se sháněním peněz, přípravou projektu a vlastní realizací je asi úkol pro nějaký samostatný článek. Nicméně přes veškeré těžkosti, Veronika v říjnu 2014 otevřela ve vesnici Bantayrersey školu.

Žijeme ve Světě, který se dal do pohybu. To, že jsme se narodili, tam kde teď žijeme, nikdo z nás neovlivnil a můžeme za to být jen vděčni. Proto jsou pro mne hodnotní lidé, kteří jsou otevření a citliví k potřebným kolem nás. A je jedno, jestli je to pomoc nemocným lidem, lidem na útěku a nebo dětem v Kambodži. Pol Pot a Rudí Khmerové rozpoutali v této zemi genocidu, při které byli zabiti učitelé, doktoři a další vzdělaní lidé. Proto je otázka vzdělání v Kambodži velmi aktuální a potřebná.

Na vašich fotkách vypadají kambodžské děti ve své nové škole v Bantayrersey opravdu šťastně! Jakou kapacitu má škola? Je stále plně využita? Nedávají rodiče dětí přednost pomoci doma a na poli před školní docházkou?

Řada lidí ve vesnici nemá žádné vzdělání, protože vyrůstali v době války. Žijí celý život ve vesnici a živí se rybolovem na blízkém jezeře Tonle Sap a nebo prací na rýžových polích. Místní starosta viděl potřebu vzdělání a proto sám učil děti přímo v rodinách. Část z nich docházela do školy vzdálené cca 5 km a v období dešťů se do školy zkrátka nedostala. Proto byla škola pro vesnici potřebná a bez podpory z venčí zároveň nedosažitelná. Převážná většina vesničanů je velmi chudá. To chudá bych chtěl napsat výrazně a s velkými písmeny.
Každá návštěva školy mě nesmírně povzbudí, protože vidím jaký hlad po vzdělání mají místní děti. Myslel jsem si, že v lavici za školním stolkem budou sedět dvě děti, ale často jich tam sedí pět. A ti, kteří se do školy nedostanou, tak výuku sledují okny. Ví, co se pro ně tím změnilo a mají velkou touhu se učit.
V současné době jsou v provozu tři třídy a celkově školu navštěvuje cca 100 děti. Jedná se o dvě věkové úrovně. Děti v našem pohledu předškolní a pak úroveň zhruba první až třetí třída. Díky tomu, že vesnice získala licenci na školu, tak stát zajistil učitelky, které vyučují v khmerštině. V tomto roce se podařilo sehnat českou dobrovolnici, která vyučovala ve škole angličtinu. V této praxi chceme pokračovat a velmi se to osvědčilo.
Protože děti musí v rodinách pomáhat s prací, probíhá výuka střídavě a to buď dopoledne a nebo odpoledne. Pravděpodobně se výuka rozšíří na další skupinu dětí a bude probíhat celodenně a tím by se kapacita školy zdvojnásobila.
Veškeré kroky jsou realizovány v souladu s přáním obyvatel vesnice. Oni tuto školu chtěli a podporují jí. To vidím jako podstatnou věc, řada projektů vzniká ve formě “importovaného dobra” a někdy to není to pravé, co místní chtějí a potřebují. Zde je to jiné a škola má naprostou podporu místních lidí.

Nápad s výstavou vašich fotografií a benefičním koncertem amerického gospel sboru v rámci Noci kostelů je úžasný! Bude výstava putovní? Bylo by škoda, prostřednictvím vašich jedinečných fotografií nedat více vědět o projektu Hvězdice.cz.

Tento nápad vyšel od farářky místního sboru Evangelické církve Metodistické v Ječné ulici a já jsem ji za tuto možnost vděčen. Je to příležitost seznámit s tímto projektem řadu lidí, kteří navštíví tento kostel v rámci Noci kostelů.
Zároveň jsem dostal nabídku, že výtěžek z koncertu Woodlans United Methodist Church Chanel Choir, který proběhne 11.6. půjde na podporu školy. Jsem za to opravdu rád.
Přemýšlíme, jak dále využít fotografie, které zde budou vystaveny a určitě budou putovat na další místa.
Chtěli bychom najít dostatečný počet lidí, kteří by se stali dlouhodobými podporovateli této školy. Zároveň chceme tuto školu rozšiřovat o další zázemí a dále ji zkvalitňovat .
Proto přivítáme jakoukoliv podporu tohoto projektu.

Jak dlouho se focení věnujete? Máte nějaké více oblíbené téma pro své záběry? Je místo nebo událost, kde byste chtěl někdy být a udělat pár fotek?

Považuji se za fotografa amatéra, který fotí již delší dobu a rád. Žádná z fotek nebyla focena s vědomím, že bude vystavena na výstavě. Tyto fotky jsem fotil jako dokumentační pro vlastní potřebu a pro potřebu projektu. Až po oslovení ze strany farářky Ivany Procházkové, jsem si je prošel a vybral fotky pro tuto výstavu. Jsem rád, že je z nich cítit atmosféra, která zde panuje.
Když fotím, tak rád fotím lidi, protože fotografie dokáže zachytit jejich výrazy a emoce. To co mi nejvíce “sedí” je street foto a to především proto, že zde jde o lidi. Vzorem v tomto žánru je pro mne Jan Šibík. Zhruba za měsíc odjíždím fotit na SilkWay Rally, která se jede z Moskvy do Pekinu. Bude to dlouhá cesta plná výzev.

Číslo účtu pro zaslání jakékoliv částky na podporu a udržitelnost školy v Bantayrersey je uvedeno na www.hvezdice.cz pod rubrikou Kontakty:
- 2200416616/2010 v Kč
- 2800530279/2010 v USD
Všem přispěvovatelům předem děkujeme.

Zatím máme  pro vás pár obrázků z přípravy velkoformátových printů, které zhotovujeme technologií Chromira ProLab. Brzy doplníme i foto z výstavy a vernisáže.